CALENZANA - ŽIVOT S LABRADORY

Výživa

O správném krmení psů existují stohy knih a kvanta internetových odkazů. Zorientovat se v tom všem je pro laika prakticky nemožné. Stejně dopadnete, když se budete dotazovat ostatních-mohou Vám maximálně říct, čím a jak krmí oni, a jak to jejich psovi (ne)prospívá, ale záruku, že to či ono "sedne" právě Vašemu psovi, nemáte žádnou. Kategorická tvrzení typu "toto krmivo je nejlepší, nejkvalitnější" berte s velkou rezervou. Každý pes je jiný, každý živý organismus jedinečný a problematika výživy je velice složitá.

Většina psů je dnes krmena průmyslově vyráběnou suchou potravou-granulemi různých značek i neznaček. Hlavním argumentem pro granule bývá jejich údajná vyváženost-má to být přesně namíchaný koktejl všech potřebných živin a prvků v tom správném a žádoucím poměru. Velkou roli samozřejmě hraje úspora času-zhruba jednou měsíčně se zakoupí pytel "zrní" a pak už jen sypete do misky-žádné další nakupování, vaření a mytí nádobí. Pejskařská veřejnost je všude masírována reklamou a stále zdůrazňováno, že pes krmený těmi správnými granulemi dostává nachlup přesně to, co potřebuje, a je zbytečné, ba škodlivé!-mu cokoli přidávat, protože trávicí systém údajně může být "nastaven" buď na granule, nebo na klasickou stravu, ale ne na obojí najednou. Tento mýtus vydatně přiživují i veterináři.

Argument o vyváženosti granulí - hlavní to zaklínadlo jejich propagátorů - je obzvlášť vtipný, když si uvědomíme, že tato vyváženost (pokud vůbec existuje) je porušena každým podáním sebemenšího pamlsku, odměnky, a samozřejmě i tím, když pažravý labrador sežere někde slepičinec, srnčí bobek či ještě něco horšího. Na existenci psa, který toto nikdy v životě neudělal, nevěřím :)

Málokterý veterinář vám přizná, že vyváženost granulí je nastavena na hypotetického průměrného jedince. Kde se ovšem na pověstné Gaussově křivce pohybuje právě Váš konkrétní psík, nevíte. A nemá smysl si zastírat, že granule jsou především obrovský!!! byznys.

Pokud si dáte tu práci a prohledáte internet, najdete spoustu článků a diskusí, kde se dočtete, jaké triky používají výrobci krmiv při uvádění složení krmiva, aby dodrželi předpisy a zároveň zamlčeli to, co zamlčet chtějí, anebo své produkty postavili do příznivějšího světla. To se týká zejména konkrétního zdroje živočišných bílkovin, obsahu nežádoucí sóji nebo obilovin a také aktuálních chondroprotektiv. Opravdu si myslíte, že v jehněčí nebo lososí superprémiovce je jehněčí maso či losos?? Stačí trocha kupeckých počtů, aby člověk zjistil, že pokud by v granulích byla skutečně kvalitní vstupní surovina, kterou výrobce uvádí, musely by tyto granule stát několikanásobně více, než stojí. Spočtěme si například, kolik stojí jedno balení např.Alavisu nebo Canivitonu, kolik stojí jedna denní dávka tohoto balení, a kolik stojí jedna denní dávka krmiva deklarujícího obsah srovnatelných chondroprotektiv. Tímto jednoduchým výpočtem zjistíme, že chondroprotektiva jsou v granulích, pokud tam vůbec jsou, v množství řekněme homeopatickém. A úplně stejné je to se všemi dalšími složkami a především s masem. Spočtěme si, kolik zhruba mohou činit náklady na výrobu, obal, skladování, dopravu, reklamu,... kolik dělá marže všech obchodních mezistupňů, než se pytel krmiva dostane k Vám domů. Kolik zbude na kvalitní surovinu?

V posledních letech přibývá psů s různými poruchami trávení, s ledvinovými a kožními problémy, nejrůznějšími alergiemi a dokonce i mezi pověstně žravými retrívry se vyskytují jedinci nežravci, kteří jsou ohledně granulí velice vybíraví. Extrémní citlivost trávicího systému jedinců odchovávaných pouze "na suchém" způsobuje psům značné problémy -průjmy, zvracení - kdykoli pozřou něco jiného... Nešťastní majitelé kupují psíkům jednu superprémiovku za druhou, střídají různé příchutě, zkoušejí "dietní" granule a často bez valného efektu. Většinou ale lidi vůbec nenapadne zkusit pejskovi podávat přirozenou, doma připravenou stravu, a také jim to nikdo neporadí. A pokud ano, nebohý páníček se vyděsí: jak by u doma připravované stravy zajistil ten správný poměr vápníku a fosforu?! Vůbec se tomu neposmívám, jen selský rozum dodává: sestavujete "krmnou dávku" se stejnou úzkostlivostí i sobě a svým dětem? Otázkou k zamyšlení je i to, do jaké míry se obrovský boom granulí v posledních cca 15 letech podepisuje na výskytu dysplazie kloubů u větších a těžších plemen - která se navíc v důsledku neblahých show trendů stávají stále většími a těžšími.

Sama jsem své psy po dlouhá léta krmila granulemi, ale nikdy pouze suchými. Vždy do nich dostávali zamíchaný malý přídavek masa s vývarem a nastrouhanou syrovou mrkev, občas pro změnu jogurt. V obdobích, kdy byl některý jedinec krmen vícekrát denně (štěňata, mladý pes ve vývinu, březí a kojící fena) jsem kromě kvalitního masa přidávala ještě spoustu dalších dobrot: tvaroh, sýry, vejce, pudink, krupičnou kaši, piškoty, další druhy zeleniny. Ovocem se naši psi obsluhují většinou sami na zahradě podle ročního období :) a v zimě dostávají hlavně jablka. Vždy však šlo jen o přídavky na přilepšení, základ stravy byly granule. Psi takto krmeni přesto prospívali, byli zdraví a zažívacími problémy ani průjmy netrpěli, nechutenstvím už vůbec ne - jsou to typičtí labradoři! Postupně mi ale začalo víc a víc vadit, že ať kupuji sebeznačkovější granule, tak doopravdy stejně nevím, co to vlastně svým psům do misek dávám. A poslední kapkou bylo, když veteránka Sali začala mít v 10 letech problémy se sníženou činností štítné žlázy. Než se podařilo stanovit správnou diagnózu a nasadit medikaci, která vše upravila, naše celoživotně mírně obézní Salinka příšerně zhubla. Po krátkém období přemýšlení a shánění informací jsem tak udělala radikální změnu ze dne na den a začala psům "vařit" - v uvozovkách proto, že většinu složek krmné dávky je možné a vhodné dávat syrové. Teprve o dost později jsem se dověděla, že tento styl krmení se nazývá BARF...

Naše nejmladší fenka Cora byla na BARF odchována odmalička. Jako kojeňátko ve 3 týdnech začala dostávat nejdřív syrové krůtí maso, potom syrové libové hovězí a postupně další a další potraviny (viz dále). Syrové kosti (zpočátku kuřecí skelety, krky a stehna) jsem jí poprvé dala ve 4 měsících. Přidávala jsem jí přípravek Juniorcal (Beaphar) a později v době největšího růstu i vápník, protože ve většině syrových potravin převažuje fosfor, ale jinak jsem si s těmi často vzpomínanými poměry příliš nelámala hlavu a snažila jsem se hlavně o maximální pestrost - věřím, že organismus si vezme co potřebuje a zbytek vyloučí. Není potřeba z toho dělat zase kdovíjakou vědu, je dobré si uvědomit že pes je přes veškerou domestikaci stále masožravá šelma! Cora je absolutně zdravá (tedy až na tu nešťastnou epku, za to ale BARF opravdu nemůže...) velmi vitální a žravá. Průjem měla pouze jednou v životě, a to když mi v nestřežené chvilce doma ukradla z kuchyňského pultu dvě ještě syrové šišky houskového knedlíku. Má kvalitní a velmi hustou, lesklou srst i když líná, rtg kloubů dopadly nejlépe jak mohly. To vše uvádím jako odpověď na časté dotazy a pochybnosti lidí, kteří plánují začít krmit BARF "pro jistotu až později, až bude mít po rentgenech".

V denní dávce dávám vždy zhruba 1/3 masa - kuřecí, krůtí (syrové), hovězí (syrové), vepřové nožky (rozvařené a zbavené kostí anebo naopak celou syrovou nožku - podle velikosti 1-2 ks na psa), z vnitřností hlavně srdce (spařené vařící vodou), méně často játra a ledvinky, dále zelené neprané dršťky (pro silný odér nedoporučuji citlivějším povahám a těm, co bydlí v bytě a nemají možnost dršťky dát do misek třebas v garáži, ale psi jsou nadšeni), jazyk, dále ryby (mořské-syrové, sladkovodní - povařené) nebo olejovky. Druhou přibližně třetinu dávky tvoří příloha - těstoviny, rýže, pohanka nebo spařené vločky, a zbývající třetina je nastrouhaná či nasekaná syrová zelenina (popř.kysané zelí) a/nebo ovoce. K tomu doplňky, např. cca 2 lžíce olivového oleje, kostička droždí, rozlisovaný stroužek česneku a nasekaná cibule, bílý jogurt, tvaroh, syrový žloutek, sýr, med, kokos, ořechy, otruby,různé zelené natě, nebo celou krmnou dávku zakápnu citronem... a nějaké ty vitamínové a kloubní přípravky, mořskou řasu, v zimě za mrazů občas přidám lžíci škvarků nebo sádla rozpuštěného v troše horké vody atd. atd. - podle toho co který jedinec právě potřebuje.

Nedílnou a důležitou součástí tohoto jídelníčku jsou dále kosti (např.hovězí žebro, křížová kost, kus vepřové hlavy, kuřecí kosti psi dostávají spolu s masem-např.stehno nebo oblíbené skelety) a to bez výjimky syrové! Jakkoli tepelně upravené kosti jsou psovi nebezpečné, štípou se a mohou poranit střevo nebo se někde zapíchnout - pozor na to. Jedinou výjimkou je morková kost - tu krátce povařím (spíš jen nechám přejít varem) a po vychladnutí servíruji jako mňamku. Po zkonzumování morku zůstane báječná dutá kost na hlodání a na hraní.

Uvedené poměry (třetiny) je nutno brát s rezervou, je to jedinec od jedince jiné. Mladý pes či štěně ve vývinu nebo březí/kojící fena dostávají např.více masa než 13-letá veteránka, která má lehce šetřící seniorskou "dietu" a třeba už vůbec nedostává červené maso, ale jen drůbež a ryby.

Je pravda, že tento styl krmení je o něco náročnější, než odsypat granule, ale zase žádné drama. Při nákupech se musí myslet i na psy, také není na škodu větší mrazák a kvalitní papiňák. Chvilka času na přípravu a pak na umytí nádobí... ale za ten pocit, že vím, co mí psi doopravdy žerou, to stojí.

Měřítkem kvality výživy je mi celková kondice psů (našim veteránkám nikdo nehádá jejich věk), stav kůže a srsti (např.kromě nejstarší Sali psi vůbec nemají otlaky na loktech - ty co měla Bresta, zmizely a zarostly srstí) a konzistence toho, co z nich opačným koncem vychází. Množství trusu se oproti granulím viditelně a značně snížilo, "kvalita" naopak zvýšila - zkrátka mají malé, tuhé bobky. Pokud jde o finanční stránku věci, nemám to úplně spočítané, ale odhadem mi to vychází zhruba nastejno jako krmení granulemi typu Purina ProPlan, a možná i levněji. A z kusu poctivého kuřete má psík zajisté větší radost i prospěch, než z "produktů živočišného původu" - což bývají různé odpadní suroviny...

Nezříkám se granulí úplně - krmím jimi na cestách - vícedenní výstavy, dovolená atd. - nejsem zas takový maniak, abych na dovolenou pro psy zavařovala maso... občas jsem je dříve nasypala i doma, když jsem nestíhala, ale v posledních cca třech letech už nedělám ani to - granule doma vůbec nemám, aby to nesvádělo a kupuji je jen na ty výjezdy a dovolené. Našim psům nečiní žádné problémy mít 14 dní denně BARF a pak dva dny za sebou granule a pak zase BARF.

Nikoho nepřemlouvám, aby granulemi nekrmil - i psi, kteří jsou celoživotně na granulích, mohou prospívat. Respektuji, že někdo prostě není ochoten věnovat ten čas a dát si tu práci... je mi ale líto lidí, kteří podléhají reklamě do té míry, že si v dobré víře neumějí vůbec představit jiný styl krmení než granule, a je mi líto jejich psů, kteří mají zdravotní obtíže nasvědčující problému ve výživě. Tento text tedy není agitkou za BARF, ale je určen pouze k zamyšlení třeba právě pro ty, jejichž psi krmení odmalička granulemi mají nějaké nespecifické, vleklé, "nevysvětlitelné" zdravotní potíže. Pokud si uvědomíte, že krmení granulemi není jediné možné a správné, že existuje schůdná alternativa, a začnete si shánět další informace, pak tento článek splnil svůj účel.